#nemusíš, ale můžeš
Zelené tipy
14. 11. 2019
Zelené tipy

3 otázky o bio jídle, na které chcete znát odpověď

14. 11. 2019
Módní, drahé, ohleduplné k přírodě. Co dalšího vás napadne, když se řekne bio? Posvítili jsme si na fakta.
Bio mrkev, grapefruit, pomeranč a bylinky

Dopřáváte si bio maso už jen z farmy? S prodavačem v bio obchodě jste si potykali? Nebo s bio jidlem zatím koketujete? Nikdy není na škodu umět tuhle libůstku vysvětlit mámě či kolegovi. Nebo sami sebe utvrdit, že vajíčka od šťastných slepic za 50 kaček stojí. 

Bio potraviny by neměly obsahovat zbytky pesticidů

Co znamená, že je jídlo bio? 

Ovoce a zelenina ze supermarketů neroste tak, jak to známe od babi ze zahrádky. Rajčata nebo saláty mají většinou kořínky namočené do roztoku živin a uměle jim svítí. Jasně, mnoho ovoce i zeleniny pochází z polí a sadů. Jenže zase taková idylka to není. Česká, nebo z ciziny, supermarketová, nebo z trhů. Klidně je všechny hodíme do jednoho pytle. Z 18 testovaných vzorků jablek všechny kromě dvou obsahovaly zbytky pesticidů. Bez pesticidů byla jen ta v bio kvalitě. A to není jediný argument, který mluví v jejich prospěch. Nákupem bio produktů se také vyhýbáme mnoha konzervantům, barvivům, sladidlům i emulgátorům. U biopotravin je totiž jejich používání omezeno. A vyšší cena? Vraťme se k rajčatům. Keřík v konvenčním zemědělství dorůstá 15 metrů a za rok vyplodí 80 kg rajčat. Ekologický zemědělec jen 5 kg.

Připojte se k Elektřině Nazeleno

V bio kvalitě se nejvíce vyplatí kupovat potraviny, které jíte nejčastěji jako brambory, těstoviny, jablka, rýže či mléčné výrobky. V zelenině a ovoci vybírejte v bio kvalitě druhy, u kterých bývá pravidelně zjišťováno nejvíce pesticidů. Podle zdrojů EWG jsou to jablka, řapíkatý celer, cherry rajčata, okurky, hroznové víno, nektarinky, broskve, brambory, luskový hrášek, špenát, jahody a papriky,“ říká Lubomíra Chlumská z Country Life. 

Bio potraviny se vyplatí kupovat takové, které kupujete nejčastěji.

Lokální není automaticky bio. Co je zárukou? 

Na západě bio potravinám věří. Češi nikoliv. Lubomíra Chlumská ale vysvětluje, že celý systém pravidel, kontrol a certifikací je velmi přísný a označení bio-zebrou nebo bio-listem se dá věřit. Naopak na pozoru bychom se měli mít na farmářských trzích. Znáte svého farmáře a víte, jak to u něj chodí? My v Nazeleno to o našich dodavatelích víme a vykupujeme energii jen od výrobců, kteří jsou k přírodě ohleduplní. Takové fair trade mezi výrobci proudu.

Připojte se k Elektřině Nazeleno

Obalamutit se nenechte ani označením lokální potravina. Lokální zemědělec či výrobce může používat chemické postřiky, držet zvířata v „běžných konvenčních“ podmínkách a může při výrobě používat éčka. „Lokálnost“ sama o sobě nezaručuje nic. Naopak kvalitní biopotraviny mohou být i zdaleka. 

Lidé se často podivují nad smyslem biopotravin, které jsou z druhého konce světa. Pravdou ale je, že některé potraviny u nás ani v Evropě pěstovat nelze nebo jich není dost. Náš pohled je takový, že bio má smysl i pokud je zdaleka. 

Každý má trochu jiná měřítka, ale osobně mi připadá smysluplnější podporovat zemědělce, který ekologicky hospodaří ve Španělsku, než toho, který ne-ekologicky hospodaří v Polabí.“ popisuje Lubomíra Chlumská z Country Life. 

Odpovědný přístup k zemědělství chrání přírodu

Proč platíme za udržitelný systém hospodaření“ a co tím chtěl básník říct?

Přijde vám argument, že platíme kromě kvality jídla i za celý udržitelný systém, příliš abstraktní. Nám také. Tak jsme se tomu podívali na kloub. Je běžné, že si zemědělec pronajme půdu na 10 nebo 15 let, vydrancuje ji a pak vrátí. V nekvalitní půdě se hůře zadržuje voda a je zde větší riziko eroze. Pak trpíme suchem, přicházíme o úrodnou půdu, zdražují se potraviny. Všechny tyto škody zaplatíme přímo nebo nepřímo ve formě daní. Další příklad začarovaného kruhu se týká škůdců. Ekozemědělec vybuduje remízek, tam žijí ptáci a pro ně jsou škůdci delikatesa. Udržuje rovnováhu i za cenu, že péče o rozkouskovaná pole je o poznání náročnější. Běžný zemědělec pole levně ošetří postřikem. Tím vnese do prostředí cizorodé látky, zdecimuje ptactvo, které se otrávenými škůdci živí, a čím méně ptáků zůstává, tím více postřiků je potřeba. Chutné a voňavé ovoce jako z vlastní zahrady něco stojí. A nám osobně teď připadá ještě sladší, když víme, že to není jen o chuti nebo kvalitě.