#nemusíš, ale můžeš
Zelená energie
26. 11. 2019
Zelená energie

Islanďané taky jednou tahali kačera. Naučí se Češi s geotermální energií?

26. 11. 2019
Začíná mrznout. A zatímco nám nezbývá, než popadnout lopaty a odklízet sníh, na Islandu se sněhová nadílka na chodnících dlouho neohřeje. Posvítili jsme si na to, jak energie z povrchu ulehčí život Čechům.
Erupce islandského Gejzír

Ať týden v kuse leje nebo se nepohne ani lístek, geotermální energie je k mání 24 hodin denně, po celý rok. Co s ní dokážou na Islandu, má nějaké nevýhody a využijeme ji jednou v Česku? 

Itálie byla první, ale Island je jednička

Tradice geotermální energie je dlouhá pár tisíc let. Na Islandu si dodnes uvaříte v přírodě bez vařiče i sirek. Elektřinu z tepla pod povrchem se ale poprvé povedlo vyrobit v Toskánsku. A to už v roce 1904. Přesto jižany Island brzy předběhl a dříve jedna z nejchudších zemí Evropy (závislá na rašelině a dovozu uhlí) jde dnes příkladem. Většina energie u nich pochází z lokálních obnovitelných zdrojů včetně těch geotermálních. Země jako právě Island měly dlouho výhodu, ale pokrok nezastavíte. Takže vyrábět geotermální energii už není sci-fi ani v Česku. 

Připojte se k Elektřině Nazeleno

Let už kvůli sněhu nezruší. Ne v Zurichu

Namrzlé chodníky, sněhová kalamita. Zatímco nám nezbývá popadnout lopaty a odhrabat si cestu z domu, vysedět na nádraží hodinové zpoždění vlaku a pak přespat na letišti kvůli zrušenému letu, na Islandu se sněhová nadílka dlouho neohřeje. Z geotermální energie nevyrábí jen elektřinu, ale odmrazí si i chodník. A nejsou jediní. Zařízení na tání sněhu používají po celém světě, od USA po Japonsko. V Evropě jsou premianti třeba Švýcarsko, Německo nebo právě Island. Na letišti v Zurichu mají dokonce vyhřívanou přistávací dráhu. A kromě toho, že vám kvůli sněhu nezruší let, má to řadu dalších výhod – je to lokální, ekologické a nepotřebujete ani úklidovou četu. 

Chodníky hlavního města Reykjavik jsou v zimě vyhřívané.

Suché ovoce i teplé bazény

Líbí se vám to, ale říkáte si, jestli to jde použít i k něčemu dalšímu? Jasně. Typické je odsolování, pěstování rostlin ve sklenících, sušení plodin a také průmysl. Samozřejmě si pomocí geotermální energie vytopíte dům, školu, kancelář a třeba i bazén. Na to jsou profíci právě na Islandu. Kromě přímého využití tepla z něj ale vyrobíme i čistou elektřinu. Dokonce tu nejčistší. Pojďme si to shrnout – geotermální energie je vždycky k dispozici, je lokální a obnovitelná, neuvolňuje v podstatě žádné emise a může být o dost levnější oproti fosilním palivům. Proč ji ještě v Česku nemáme? 

Geotermální energie ohřeje na Islandu i bazény.

Kdo chce, hledá způsob. Najdeme ho jednou i v Česku? 

V Česku jsou překážkou obavy úřadů z novinek, nevole obyvatel, vysoké ceny vrtů a argumentuje se i tím, že vrt za 20 až 30 let vychladne. Do karet geotermálním elektrárnám nehraje švýcarská zkušenost – během vrtů tam došlo k otřesům. Vědci se ale ničeho z toho nebojí. K otřesům už teď údajně dojít nemůže a se týče životnosti vrtů – stačí počkat, až se voda opět ohřeje. A mezitím se dá teplo používat „aspoň“ na topení. Zpět ale k tomu, jak to máme v Česku. V Semilech ani v Tanvaldu to zatím nevyšlo, v Litoměřicích ale před pár měsíci otevřeli centrum na výzkum geotermální energie s velkými ambicemi – chtějí polabské město proměnit ve výzkumnické centrum evropského významu. Litoměřice mají jako jediní v republice povolen zvláštní zásah do zemské kůry a už brzy tam snad teplo z vrtů nahradí hnědé uhlí. A nejen tam. Do té doby bude nejzelenější energie ta ze slunce, větru a od lokálních dodavatelů.

Připojte se k Elektřině Nazeleno