Naši výrobci
27. 8. 2020
Naši výrobci

Není možné přírodu neustále vyčerpávat, říká Martin Tér

27. 8. 2020
Nedaleko od Kutné Hory v obci Tupadly se setkáváme s Martinem Térem, zástupcem společnosti, která provozuje místní bioplynku. Vítá nás pevným stiskem ruky a hned vzápětí vyrážíme na prohlídku místa, kde ze zemědělské biomasy vzniká elektrická energie.

Od školní tabule k investici do čistější energetiky

„Bioplynovou stanici jsme tady postavili v roce 2012 na brownfieldu po zemědělském družstvu, a to naprosto bez dotací,“ vypráví Martin Tér, který se rozhodl už od samého začátku edukovat veřejnost v okolí o tom, co přítomnost podobné stavby v obci obnáší. „I my jsme se potýkali s názorem, že bioplynky zapáchají a dělají nadměrný hluk. Je to zemědělství jako každé jiné, nikdy nebude vonět, ale v porovnání s původním vepřínem je to něco úplně jiného,“ směje se, zatímco nás vede k nádržím o velikosti rodinného domu. Brzy zjišťujeme, že jde o fermentory, kde bioplyn vzniká. 

Připojte se k čisté české elektřině.

Martin Tér mezitím popisuje, jak je důležité držet celý proces řízené fermentace v rovnováze a dodává, že si většinou příroda poradí sama. Bioplynové stanice využívají bakterie a další mikroorganismy, které za správné teploty a bez přístupu vzduchu rozkládají biologický materiál, z něhož následně vzniká bioplyn. Upozorňuje, že je nutné při procesu hlídat celou řadu parametrů, ale také koncentraci kovů, jakými jsou například kobalt nebo molybden, které by mohly vznik bioplynu zkomplikovat. Když nás zarazí sofistikovanost celého procesu, pan Tér jen s úsměvem dodá, že orientaci v problematice mu usnadňuje skutečnost, že je původním povoláním učitel chemie.

Zelená biomasa, kukuřičná siláž a kejda pochází od zemědělců z blízkého okolí.

Odpad využitý do posledního zbytku

Dozvídáme se, že vstupní suroviny – zelenou biomasu, kukuřičnou siláž a kejdu – získává od partnerů, tedy zemědělců z blízkého okolí. Denně pojme bioplynka okolo 40 tun pevného materiálu, z něhož po měsíci vyrobí nejen přes 800 MWh zelené elektřiny, ale i 38 tun digestátu – tekutiny, která vzniká jako zbytek po fermentačním procesu při výrobě bioplynu. Protože obsahuje velké množství živin, odvážejí si ho zemědělci jako velmi kvalitní hnojivo na pole v okolí. 

Připojte se k čisté české elektřině.

Kovové nádoby jsou plné života

Při výrobě bioplynu navíc vzniká také zbytkové teplo, které provozovatel využívá. „Už od začátku se snažíme, aby naše bioplynová stanice fungovala co nejefektivněji, a snad se nám to daří,“ pochvaluje si provoz. Vedle sušení obilí a dalších plodin, které sem vozí partneři, se provozovatel se zájmem pustil i do chovu teplomilného sumečka afrického. V pěti kádích mu bioplynová stanice ohřívá vodu na teplotu 30 stupňů Celsia, při níž se rybám výborně daří. V nádobách se ale neohřejí příliš dlouho. Jejich uzené maso se po pěti měsících prodá.  

Součástí bioplynové stanice jsou i kádě, kde chovají teplomilný sumeček africký.

Budoucnost bioplynu je v nahrazování zemního

Každý rok vyrobí bioplynová stanice přes 8 gigawatthodin naší Elektřiny Nazeleno, což stačí na pokrytí spotřeby zhruba dvou tisíc domácností. „Největší smysl by z hlediska udržitelnosti, ale i ekonomiky, dávalo i společné zpracování bioodpadu nebo kalů z čističek odpadních vod. Bioplyn bychom také rádi v budoucnu vtlačovali přímo do kilometr vzdáleného plynového potrubí ke spotřebě v domácnostech. Celý řetězec by tak řešil jak problém s tříděním a zpracováním odpadu, tak i závislost na fosilních palivech, které přispívají ke změně klimatu. Snad již brzy zjednoduší využití odpadů v bioplynových stanicích i česká legislativa,“ doufá. „Je potřeba si uvědomit, že i my lidé jsme součástí přírody a není možné ji do nekonečna vyčerpávat a znečišťovat.“

Bioplynová stanice v Tupadlech u Čáslavi

Fermentory elektrárny, kde vzniká bioplyn Martin Tér kontroluje sumečky africké Bioplynová stanice Tupadly u Čáslavi