Elektromobilita
10. 7. 2019
Elektromobilita

Vzhůru k elektromobilitě!

10. 7. 2019
Jízda na elektřinu je jednoznačná budoucnost. Jak se o rozvoj e-mobility stará Evropská unie, co nás čeká a kam vývoj směřuje?
Budoucností osobní přepravy je automobilita

První elektromobil, o němž se dochovaly záznamy, sestrojil jistý nizozemský profesor v roce 1835 — asi o padesát let předtím, než se zrodily první vozy se spalovacím motorem. Už tehdy inženýři řešili především kapacitu akumulátorů: koncem předminulého století vystačily sotva na sedmdesát kilometrů. Technologie to byla ale velice slibná a například na přelomu století se jich na některých místech světa prodávalo dvakrát víc než vozů se spalovacím pohonem.

Připojte se k Elektřině Nazeleno

Teď se ale přenesme do hektické současnosti, v níž jsou elektromobily opět tématem mnoha debat odborných i hospodských. Vývoj jde dramaticky kupředu a to, že elektřina bude naší dopravě nějakým způsobem vládnout, je už jasné.

S elektromobily za nižšími emisemi

Klimatické změny registrujeme na vlastní kůži nejspíš všichni. Bruselské plány mluví o tom, že už příští rok by emise skleníkových plynů v Unii měly být přinejmenším o dvacet procent nižší než v roce 1990, pětina energie by měla pocházet z obnovitelných zdrojů, jako je vítr, slunce, biomasa nebo geotermály, a že bychom měli být o dvacet procent energeticky efektivnější.

Nabíjení elektromobilu ze stanice

Loni v prosinci EU dále vyhlásila, že během následujících deseti let by se emise CO2 ze spalovacích motorů měly snížit o 37,5 procenta. Jasným kandidátem na premianta je tu tedy kdo? Jistě, elektromobily. Ty by se o toto snížení měly postarat většinovou mírou. I když započteme jejich výrobu, podílejí se na klimatických změnách a smogu méně než jejich spalovací sourozenci. Samozřejmě jde především o městský provoz, kde dávají největší smysl, ušetří nejvíc energie a pokud se podaří jejich počty v ulicích výrazně navyšovat, dočkáme se i lepšího vzduchu.

Evropa, především její západní část, je na tom už vcelku dobře, co se elektromobilů a dobíjecích stanic týká. Přesto máme před sebou ještě hodně, hodně dlouhou cestu. Hlavní problém totiž zní: jak nabíjet, když nejsme zrovna doma nebo v práci? A tady se státy starého kontinentu musejí spojit a úsilí upínat jedním společným směrem. Evropa totiž při přechodu západní společnosti na elektromobilitu bude hrát velmi důležitou roli. Lídrem už dnes je a stále více bude Čína. Předpovědi agentury Bloomberg hovoří o tom, že v roce 2030 se na světě prodá třicet milionů elektrických vozů, z toho v Číně víc než třetina.

Když eko, tak se vším všudy

Ať už s elektromobilem jezdíte nebo ne, nejspíš vás už někdy napadla tahle otázka: odkud vlastně pochází elektřina, kterou se tyto vozy dobíjejí? Jistě, elektromobily nevypouštějí při provozu žádné emise, jenže tak úplně ekologické nejsou. Vezměme si pro příklad Německo, kde víc než polovina energie pochází z plynu a uhlí. Pokud tam člověk nabíjí tím, co mu běžné „přitéká“ do zásuvky, musel by s elektromobilem ujet sto tisíc kilometrů, aby tento „ekologický dluh“ splatil a vyprodukoval celkově méně emisí, než kdyby jezdil benzínovým vozem.

Elektromobily je dobré nabíjet z obnovitelných zdrojů

Existují samozřejmě alternativy a pokud člověk chce jít ještě o krok dál a svou ekologičnost dotáhnout do konce, má možnost: nabíjet elektromobil výhradně zelenou elektřinou, která pochází jen z obnovitelných zdrojů. Taková je i Elektřina Nazeleno.

Máme teď velkou šanci uchopit to za správný konec. Elektromobilita je relativně nová a neregulovaná záležitost a EU může přispět k vytvoření jednotných pravidel a norem pro elektromobily a jejich nabíjení. Například jakýsi elektrický roaming — čili možnost nabíjet i v sítích ostatních poskytovatelů, zatím moc nefunguje. A přitom je to nutnost: lidé tím získají mnohem větší svobodu a tím pádem i chuť na e-vozy přecházet.